Je to obor, kterému se již několik let nevěnuji. Touto formou chci pro Vás vyjádřit jen několik poznatků, které jsem cca za deset let zájmu nasbíral. Za tu dobu mám minimálně 120 osobních sběrů, převážně jehličnatých čarověníků. S každým utrženým kouskem jsem si vždy říkal, jaký poklad si z lesa odnáším. Při naroubování pak přišlo velmi často zklamání, neboť nezřídka se stává, že rostliny získané i z velmi hustých trsů, rostou mnohem rychleji a zdaleka ne tak kompaktně. Z těch sto dvaceti kusů jsou něčím výjimečné a použitelné pro zahradnickou praxi tak tři, když nebudu tak kritický, možná deset. Ten zbytek se většinou podobá nějaké již zaběhnuté a léty prověřené rostlině a nemá velkou cenu ji nahrazovat. Další nešvar, a to především u borových (Pinus sylvestris), velmi kompaktních čarověníků je jejich náchylnost k sypavce. V tomto směru vidím velký potenciál v rostlinách získaných z klečí, které ačkoliv zmíněnou chorobou také trpí, zdaleka to není v takové míře.

Výše napsaným v žádném případě nechci odradit potenciální sběratele. Vidím ale důležitost nepodlehnout pokušení u každého klacku, který v lese zahlédnu. Má osobní zkušenost je taková, že na jednom hektaru starého borového lesa jsou tak cca 4 čarověníky. Podobné množství bude patrně i u smrkového a jedlového lesa, ale protože je do nich nesrovnatelně hůře vidět, úspěšnost je nižší. Zato v listnatém lese můžete chodit celý den a nenajdete nic….jsou prostě vzácné. Nepochybuji o tom, že právě jich by zahradní praxe široce užila. Já osobně bych velmi uvítal čarověník z hlošiny úzkolisté, neboť zakrslá forma této nenáročné rostliny zcela chybí.

Mohl bych se dalece rozepsat, ale to není předmětem této prezentace. Nezbývá, než Vám popřát hodně sběratelských úspěchů a dobrou volbu.